Rozhovor s Villem

6. dubna 2008 v 17:27 |  Ville
Z: Když jsi na tour, čteš si rád?
V: Kupuji si knihy, ale nikdy je nečtu (smích). Doma jich mám spousty, možná 1500 kousků, četl jsem z nich 70 procent. Takže jsou tam i knihy, kterých jsem se zatím nedotknul, protože nemám čas. Obzválště v US je mnoho lidí, kteří mi nějakou věnují. Svět poezie je tak velký, je nemožné znát všechny autory. Ale drazí lidé, velmi Vám děkuji za to, že mi knihy dáváte. Také mám jednu od Goethe "Die Leiden des jungen Weather".
Z: "Die Leiden des jungen Wether"?
V: Ano, ale zatím jsem neměl čas přečíst si ji. Právě teď cestuji se 4 knihami a včera jsem dočetl "Last Exit To Brooklyn" od Huberta Selbyho jr. Napsal i "Requiem For a Dream", v každém případě asi znáte film s mužem jménem Jared Leto a feťáky. Hubert Selby jr. je skvělý autor
Klik na celý článek>>>

Z: Kdybys měl knihu napsat sám, který by to byl žánr?
V: Pravděpodobně by to bylo jen na jednu stránku (smích). Napsal jsem toho hodně pro naší skupinu a každý rádek v písni je pro mne jako celý román. Psaní textů k písním je literární minimalizmus. Migé, náš bassák, by měl napsat knihu! Je velmi talentovaný, obzvláště ve finštině. Obecně, je velmi dobrý v jazycích. Píše ale velmi tajemným a zvláštním způsobem. Jeho věci jsou zároveň velmi vtipné, avšak otevřené a upřímné.

Z: Ovlivnil někdy tvůj život, nebo psaní textů tvoje sny?
V: Částečně. Když jsem byl menší, psal jsem si deník. Nevím ale, jak je to se sny. Například, když se mi něco zdá, většinou je to o reálných věcech, které by se klidně mohly stát. A ráno, když vstanu, nejsem si jist, zda to byl jen sen nebo to tak opravdu bylo. A pokud právě pracujeme na novém albu, většinou se mi zdají sny o nahrávacím studiu.
Z: Jaká nejbláznivější pomluva koluje okolo vaší skupiny HIM?
V: Je jich mnoho, ta nejčastější je, že máme kopu dětí po celém světě, což samozřejmě pravda není. Když jsem začal nosit svou čapku, objevila se pověst, že mám rakovinu, a protože chodím na chemoterapii, nemám vlasy. Ale skutečným důvodem bylo, že jsem si nemyl tak často vlasy, a také protože jsem si čepicí chránil uší, které mám velmi citlivé. Vlastně, nikdy tu nekolovala pomluva pro nás natolik špatná. Máme šílený smysl pro humor. To je důvod, proč se dokážeme zasmát i nejobyčejnějsím věcem.
Z: V poslední době trávíš mnoho času v US a jsi velice úspěšný. Jsi spokojený se svým životem, nebo ti něco v určitém ohledu chybí?
V: Ano, chybí mi sex. To by mohla být dobrá odpověď na tvou otázku. Jsem sám něco přes rok, proto mít vztah by bylo krásné. Ale nechci si stěžovat. Je spousta věcí v životě každého, které mu chybí. Můžeš si do nekonečna stěžovat, ale sám dobře víš, že se tak špatně nemáš. Jsem v úspěšné kapele a mám vše, co k životu potřebuji.
Z: Pokud máš něco na srdci a potřebuješ se svěřit, kdo je v kapele nejlepší vrba?
V: Všichni jsou v tomto dobří. Linde, náš kytarista, je nejtišší, a tak je těžké rozvést konverzaci na vážné téma, když toho tolik nenamluví. Gas je dobrý posluchač a Migé také. Ale já i Migé normálně mluvíme o filozofických věcech. Není příliš výbušný, a zároveň je velmi podrobný. Burton je taky skvělý posluchač.
Z: Ve své kariéře jsi pracoval na spoustě vedlejších projektů. Spolupracoval si se skupinami jako Apocalyptica, The Bloodhound Gang, The 69 Eyes a Manna. Je něco, co by si chtěl z těchto momentů vyzdvyhnout?
V: Největší osobní význam pro mě měla spolupráce se kupinou Cradle of Filth, písni The Byronic Man, protože jsem jejich velkým fanouškem. Potkal jsem Daniho, no, už je to pár let. Mám ty kluky ze skupiny rád i jejich muziku. Ale je zde i mnoho projektů, které mají pro mě stejnou hodnotu. Například píseň Summer Wine. Zeptali se mě, jestli bych nechtěl nazpívat píseň. Přemýšlel jsem o tom necelou vteřinu, a poté řekl ano. Studio bylo v Hamburgu, kde mám přátele. Bral jsem to jako takovou malou dovolenou a vlastně to i tak bylo. Měl jsem zdarma let do Hamburgu, 4 dny tvrdé party, trochu zpívání a mezi tím vším stání před kamerou vteřinu nebo dvě.

Z: Mohl bys pojmenovat důvod, proč tak dobře snášíš hudební business?
V: Business je vždy tak dobrý, jak jsi v něm dobrý ty sám. Business je tak dobrý, kolik ti platí. Čím více peněz, tím lépe. To je myslím si pro člověka, jistá představa nebe. Mít plné bankovní konto a nemuset nic dělat. V hudební branži to může být velmi frustrující a náročné, co se tvořivosti týče. Myslím tím to, když píseň neskončí tak dobře jak bylo předpokládáno. Pokud jsi neshcopný psát písničky, které mají obsah. Můžeš taky kazit koncerty, a pak být vyfuckován. Samozřejmě, nelze být perfektní pořád. Chce to trpělivost. Nejnudnější může být i cestování z koncertu na koncert, protože v mezičase není moc věcí, co by člověk mohl dělat. Co děláte tady u nás v Cologne? Nic! Viděl jsem tohle město už stokrát. Nezajímám se o muzea, o sport, ani o Claudius Therme nebo náboženství. A od té doby, co nepiji, nemám tolik možností (smích).
Z: Co pro tebe znamenají Helsinki, tvůj domov.
V: Znám tam mnoho lidí. Helsinki jsou místem, kde jsem strávil spoustu času své minulosti. Moji rodiče a můj bratr zde také žijí, moji přátelé i všichni z kapely, náš manager Seppo… Také tu zkoušíme na koncerty. Řekl bych to takhle: Je to centrum, místo, kde žijí moji nejlepší přátelé, a proto pro mě tolik znamená. Nezáleží přímo na tom, kde se nacházím. Teď se jsem povětšinou v zahraníči než doma.
Z: Jak jsi řekl, tvá rodina žije v Helsinkách. Zdědil jsi geny spíše po matce nebo otci?
V: Tak 50:50. Oči, ale i netrpělivost jsem zdědil po matce, smysl pro humor a postavu po otci (smích).
Z: Je tvůj bratr Jesse jako ty?
V: Ó, ne. On je lev. Nevěřím sice v horoskopy, ale můj bratr je úplně jiný, než já. Je ale také muzikant. Hraje na bassu v kapele a píše texty. Je to skvělej kluk a vycházíme spolu dobře. Od té doby co pracuje na své muzice, máme si toho více, co říct. Vidíme se celkem často , když jsme se ale viděli naposledy, seděli jsme na baru, zapíjeli naše setkání, naše diskuze se tak stala více kreativnější a konstruktivnější.
Z: Jsi osobou, držící se tradic?
V: Záleží jakých tradic. Snažíme se…..ach můj bože, mamča má narozeniny za dva dny! Úplně jsem zapomněl (smích)! Víte, slavíme to základní. Neslavíme Velikonoce, Vánoce ano, ale ne náboženským způsobem. Sejdeme se s rodinou a mluvíme o věcech, které se staly během minulého roku.
Z: Když přijedeš domů z tour, jaká je první věc, kterou uděláš?
V:Většinou jdu domů a pořádně se vyspím. To je to, co dělám. Také koukám na televizi. Jeden z mých přátel právě renovuje můj byt. Už dodělává jen nějaké maličkosti a úpravy. Je to skvělá věc, jak se osvobodit od muziky, cestování, koncentruješ se tak jen na svůj domov, na místo, kde žiješ.

Z: Kolikrát si viděl svojí postel?
V: Nespím vlastně v žádné posteli, doma ji nemám. Mám ložnici pěkně vyzdobenou a místo postele matraci. Je to těžké vysvětlovat. Je to jako osvobození spát na ní. Je to mnohem útulnější. Nějak jsem si zvykl, že do místnosti neproniká sluneční světlo. To je důvod, proč jsem místnost vymaloval černě. Je opravdu malá a bez oken. Nádherně se tam usíná (smích)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama